Ekonomický kalendář – trh práce řekne o ekonomice hodně

Zprávy z trhu práce týkající se nových pracovních míst nebo nezaměstnanosti jsou jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících dění na finančních trzích. Podle některých ekonomů poskytuje trh práce mnohem lepší obraz o stavu ekonomiky než například tolik populární údaj o HDP.

Zprávy z trhu práce patří mezi nejsledovanější data, která se pravidelně objevují v ekonomickém kalendáři. Jde o jeden z ukazatelů o stavu ekonomiky, na jehož základě se rozhodují centrální banky při stanovování své monetární politiky.

Dlouhodobě je za ukazatel zdraví a výkonnosti ekonomiky považován údaj o HDP. V posledních letech pak byla jedním z hlavních faktorů ovlivňující rozhodování centrálních bank o úrokových sazbách považována inflace. Ve druhé polovině roku 2024 je ale jasně patrné, že centrální bankéři, a zejména ti v USA, dávají největší váhu při rozhodování o monetární politice právě zprávám z trhu práce.

Trh práce důležitější než inflace

V čase, kdy se inflace blíží k cíli centrálních bankéřů na úrovni kolem 2 % meziročně, je situace na trhu práce a úroveň nezaměstnanosti právě tím faktorem, který může mít přímý vliv na rozhodování o dalším možném pohybu úrokových sazeb. Samotný šéf amerického Fedu začátkem října 2024 zmínil, že trh práce poskytuje lepší obrázek o stavu ekonomiky než HDP (proto ta zmínka o HDP na začátku článku) a šéf Minneapoliského Fedu Neel Kashkari zase vidí ve zvýšené nezaměstnanosti pro ekonomiku větší rizika, než je zvýšená inflace.

V minulosti e mělo obecně za to, že dobrá čísla z trhu práce naznačují prosperující ekonomiku, což vede k možnému růstu mezd (a tím možnému růstu inflace) a ke spekulacím o možném zvyšování úrokových sazeb ze strany centrálních bank. To následně láká investory a tradery, kteří měnu dané země považují za atraktivnější a její hodnota může růst. V dnešní době už však nemusí klesající nezaměstnanost vést k růstu mezd, protože zaměstnavatelé mohou ušetřit na mzdách díky moderním technologiím apod. Odhadování inflace prostřednictvím situace na trhu práce je tak složitější a staví tak právě trh práce do popředí při rozhodování centrálních bankéřů o nastavení měnové politiky.

Na co si dát pozor

Dat z trhu práce se v ekonomickém kalendáři vyskytuje poměrně hodně, přičemž různé země publikují různě detailní zprávy týkající se celkového počtu případně změny v počtu  zaměstnaných a nezaměstnaných osob, velikosti příjmů, míry participace apod. Nejrozsáhlejší dávku dat samozřejmě dostáváme z USA, ale tradery samozřejmě zajímá také situace na trhu práce například v Evropě, UK, nebo v Japonsku apod.

V drtivé většině jde o oficiální data a jen výjimečně se sledují data a průzkumy od soukromých firem. Ve většině zemí se data z trhu práce publikují na měsíční bázi, ale například data za EU se publikují na kvartální bázi a v UK se sice data publikují jednou za měsíc, ale jde o průměry za poslední tři měsíce.

NFP, nezaměstnanost a další

Asi nejsledovanějším údajem, který tradeři sledují v ekonomickém kalendáři, je změna zaměstnanosti mimo zemědělský sektor v USA, všeobecně označovaná jako Nonfarm Payrolls, o níž jsme detailně psali v první části našeho seriálu o událostech v ekonomickém kalendáři.

Společně s NFP je v rámci zprávy o zaměstnanosti, zveřejňované statistickým a výzkumným úřadem při ministerstvu práce (Bureau of Labor Statistics, BLS), dalším sledovaným údajem údaj o míře nezaměstnanosti. Ten vyjadřuje procento lidí z celkové pracovní síly (celkový počet zaměstnaných + nezaměstnaných), kteří v předchozím měsíci aktivně hledaly zaměstnání. Kromě toho se sleduje také míra účasti na trhu práce (participation rate), která vyjadřuje procento lidí v produktivním věku, kteří pracují nebo hledají práci a poměrně důležitým číslem je také průměrná hodinová mzda, která sleduje změnu v částce, kterou si zaměstnanci vydělají za hodinu práce mimo zemědělský sektor.

V tom samém týdnu pak vychází zpráva o změně zaměstnanosti od soukromé společnosti ADP (Automatic Data Processing, Inc.), která zpracovává mzdy pro přibližně pětinu všech soukromě zaměstnaných osob v USA. Zveřejňuje se dva dny před vládními údaji je založena na skutečných údajích o mzdách přibližně 25 milionů zaměstnanců a je dobrým prediktorem vládní zprávy o mzdách mimo zemědělství.

Ještě před zprávou ADP pak vychází data průzkumu Job Openings and Labor Turnover Survey (JOLTS), který rovněž zveřejňuje Bureau of Labor Statistics.  V rámci tohoto průzkumu se shromažďují data od zaměstnavatelů o zaměstnanosti, volných pracovních místech, náboru, přijímání a propouštění. JOLTS pak definuje volná pracovní místa jako všechna pracovní místa, která jsou k poslednímu pracovnímu dni v měsíci volná.

Na týdenní bázi pak vychází v USA ještě zpráva o počtu nezaměstnaných, registrovaných úřady práce, požívajících podporu v nezaměstnanosti. Se zpožděním jednoho týdne vycházejí data o počtu nových žádostí o podpory v nezaměstnanosti (Initial Jobless Claims), a také data o pokračujících žádostech o podpory v nezaměstnanosti (Continuing Jobless Claims), za týden předcházející statistice nových žádostí.

Podobně jako je tomu u jiných důležitých dat v ekonomickém kalendáři, i u zpráv z trhu práce by si měli obchodníci dávat pozor na aktuální data a s otevíráním nových pozic by měli být opatrní. Na měnových trzích může těsně po oznámení dojít ke zvýšené volatilitě a rozšíření spreadů, což může negativně ovlivnit obchodní účty. K tomu dochází zejména v době, kdy se zveřejněné údaje velmi liší od očekávání analytiků.