Technická analýza – historie svíčkových grafů

Svíčkové grafy jsou dnes pro většinu traderů úplnou samozřejmostí. Mnozí však asi ani netuší, že historie svíček sahá až do 18. století, kdy jeden obchodník s rýží na burze v japonské Ósace přišel na to, jak díky svíčkovým grafům předpovídat pohyby cen této komodity.

Svíčkové grafy jsou dnes jedním z nejrozšířenějších pracovních nástrojů technické analýzy. Ještě relativně nedávno však svíčkové grafy nebyly v technické analýze tak rozšířené jako dnes. Na „západních trzích“ se svíčkové grafy výrazněji prosadily až na začátku devadesátých let dvacátého století, když Steve Nison vydal knihy „Japanese Candlestick Charting Techiques“ a „Beyond Candlesticks“ v nichž koncept svíček a svíčkových patternů představil a popsal.

Do té doby se používaly v technické analýze sloupcové grafy. Ty obchodníkům poskytovaly informace týkající se OHLC (open, high, low, close), a proto byly mezi obchodníky oblíbené. Na rozdíl od sloupcových grafů však svíčky umožňují vytváření různých formací (patternů), pomocí nichž mohou obchodníci předvídat budoucí pohyby cen investičních nástrojů. Právě tato schopnost předvídání pohybů cen proslavila už v 18. století jednoho japonského obchodníka s rýží, který je dnes považován za autora svíčkových grafů.

Jeho jméno je Munehisa Homma, ale je znám také pod jménem Sokyu Honma (je to dáno složitostí překladu z japonštiny do angličtiny, protože stejné japonské znaky lze přeložit jako Munehisa nebo Sokyu, podobně jako příjmení lze přeložit jako Homma nebo Honma). Byl to obchodník s rýží, který působil na Dojima Rise Exchange v Ósace. Rýže byla v té době nejcennější a nejdůležitější komoditou v Japonsku a burza v Ósace byla centrem obchodu s touto komoditou. Byla založena v roce 1697 a v roce 1710 se zde začaly vydávat tzv. rýžové kupóny (rice coupons), které dnes můžeme považovat za první futures kontrakty, s nimiž se aktivně obchodovalo.

Na této burze pak ve druhé polovině 18. století začal obchodovat také Munehisa Homma, který pocházel z velmi bohaté rodiny obchodníků s rýží. Díky tomu měl Homma velmi dobré informace o obchodu s touto komoditou, které sahaly až několik desítek let do historie. Na základě dlouholetých pohybů cen rýže a jejich analýzy začal Homma studovat psychologickou stránku obchodování a chování investorů na burze.  K velkému množství informací o cenách a dění na trhu, včetně studia počasí a sezónních vlivů, Homma vypracoval také vlastní informační systém. V určených časech umístil několik lidí na střechy budov v určitých rozestupech, kteří pak posílali signály pomocí vlajek. Bylo jich tolik, že pokryli celou vzdálenost mezi městy Ósaka a Sakata, které bylo hlavním distribučním centrem v obchodu s rýží a Homma odtud pocházel.

Homma na základě svých studií vypracoval strategii, která obsahovala soubor pravidel a opatření, která je potřeba podniknout na základě různých scénářů na trhu. Původní metoda sice svíčky neobsahovala, ale později Homma vytvořil svíčkové grafy, na nichž používal své patterny. Právě svíčky umožnily Hommovi chápat dění na trhu, protože tělo svíčky, které představuje „podstatu cenových pohybů“, jeho barva a velikost, dává obchodníkovi jasnou představu o tom, jestli na trhu dominují prodejci, nebo kupující.

Homma nazval svou techniku Sakata Five podle jména města, odkud pocházel a pěti základních cenových patternů, které používal k předvídání pohybů cen. Tyto patterny vycházely z toho, že dění na trhu se neustále opakuje v určitých vzorech, které je pak možné využít v předvídání cenových pohybů.

Díky svému přístupu se stal jedním z nejznámějších obchodníků na burze a vydělal peníze, které by dnes měly hodnotu až 10 miliard dolarů. Dokonce se tvrdí, že dokázal udělat 100 ziskových obchodů v řadě. Jeho úspěchy mu později vynesly až povýšení do hodnosti čestného samuraje a stal se finančním poradcem japonské vlády.

Jeho přístup byl nejprve tajný, ale v roce 1755 vydal knihu Fontána zlata – záznam tří opic o penězích, která je dnes považována za první knihu o psychologii obchodování. Homma už v té době pochopil důležitost psychologického aspektu obchodování, který se pak odráží v cenových pohybech. Jeho postřehy a poznatky se staly základem japonské filosofie investování. Býčí trh označil jako Jin a medvědí trh jako Jang a podrobně popsal jejich interakci a střídání. I dnes platí jeho rčení, že „když jsou všichni medvědí, existuje důvod k růstu cen“.

Kolem osoby a obchodování Munehisy Hommy se v průběhu let vytvořilo mnoho legend a mýtů. Jeho základní odkaz ve formě svíčkových grafů a patternů, stejně jako přístup k psychologické stránce obchodování, však pomáhá traderům po celém světě dodnes.