Ekonomický kalendář – centrální banky jako hlavní hráč na trhu

V další části našeho seriálu o důležitých datech v ekonomickém kalendáři a jejich vlivu na obchodování na forexu se podíváme na vliv centrálních bank na finanční trhy. Centrální banky jsou v polovině roku 2022 v hledáčku investorů a traderů možná ještě více než kdy jindy, a proto na ně nesmíme zapomenout.

Centrální banky jsou (nebo by měly být) instituce, jejichž hlavní úlohou je stabilita měny a ekonomického růstu v dané zemi. Působí také jako regulační orgán finančních institucí, je emitentem národní měny, poskytuje úvěry ostatním finančním institucím a funguje jako věřitel poslední instance.

Finanční stabilita a stabilní měna

Nejdůležitější činností centrální banky je udržování finanční stability prostřednictvím intervencí na finančních trzích. Může to dělat prostřednictvím operací na otevřeném trhu, kdy nakupuje finanční aktiva (většinou vládní dluhopisy) od ostatních bank a tím dodává na trh likviditu (nebo naopak, když chce likviditu na trhu omezit), nebo prostřednictvím nastavení úrokových sazeb.

Tradeři na forexu pozorně sledují kroky centrálních bank prakticky po celém světě, hlavní slovo ale má jen pár institucí, které zásadním způsobem ovlivňují dění na forexu. Jelikož je nejobchodovanější měnou na forexu USD, má největší vliv na dění na forexu americká centrální banka, Federal Reserve, zkráceně Fed. Kromě ní pak tradeři sledují kroky dalších sedmi centrálních bank ze zemí, jejichž měny tvoří s americkým dolarem tzv. majors páry (European Central Bank, Bank of England, Bank of Japan, Swiss National Bank, Bank of Canada, Reserve Bank of Australia, a Reserve Bank of New Zealand).

Pokaždé, když je u jedné z těchto centrálních bank naplánováno zasedání, na němž se rozhoduje o měnové politice, musí se mít tradeři na pozoru. O úrokových sazbách rozhoduje v rámci centrální banky její hlavní výkonný orgán. V rámci Fedu je to Federální výbor pro otevřený trh (Federal Open Maket Committe, FOMC), v rámci ECB je to Rada guvernérů, Bank of England má Výbor pro měnovou politiku (Monetary Policy Committee) apod.

Úrokové sazby mají na ekonomiku jednotlivých zemí poměrně velký vliv, přičemž centrální banky se při jejich nastavení řídí zejména inflací, ale vliv na rozhodování může mít celkový stav ekonomiky, trh práce apod. Vyšší úrokové sazby v dané zemi zdražují financování dluhů (jak firmám, tak spotřebitelům), což vede k omezení investic, spotřeby a možnému nárůstu úspor, čímž se centrální banky snaží omezit inflaci (jako je tomu i v roce 2022). Zároveň si ale musí dávat pozor na to, aby ekonomiku neschladily příliš a aby nedošlo k recesi.

Z hlediska investorů a traderů znamená zvýšení úrokových sazeb dané měny její vyšší atraktivitu (vyšší sazby u depozit a dluhopisů), což pak vede k posilování dané měny vůči ostatním měnám. Samotná změna sazeb nemusí vést k výrazným pohybům, protože pohyby měn jsou díky tzv. forward guidance centrálních bank většinou započítány v kurzech. I tak ale může na trzích dojít po zasedání měnového výboru k nárůstu volatility, podobně jako tomu bylo po zasedání ECB 9. června 2022.

Zmiňované forward guidance většinou poskytují jednotliví členové měnových výborů, resp. guvernérů centrálních bank, kteří tak mohou nabídnout vodítko investorům o tom, jakým směrem se měnová politika bude ubírat v nejbližší budoucnosti.

Ne všechny centrální banky jednají stejně

Přestože je základní princip fungování centrálních bank po celém světě stejný a hlavním cílem je cenová stabilita, kroky jednotlivých institucí se mohou výrazně lišit. V polovině roku 2022 tak můžeme vidět, že většina centrálních bank bojuje s inflací, ale najde se i výjimka.

Americký Fed začal se zvyšováním úrokových sazeb v březnu a plánuje na svých zasedáních další zvyšování sazeb až o 0,5 % (aktuální sazba v červnu je v rozmezí 0,75 – 1 %). Až do března přitom prováděl program kvantitativního uvolňování a s kvantitativním zpřísňováním začal v červnu. ECB plánuje začít zvyšovat úrokové sazby v červenci, přičemž aktuální základní úroková sazba je na nule. S kvantitativním zpřísňováním ale nemíní pospíchat. Bank of England začala se zvyšováním sazeb už v prosinci, v červnu má sazbu nastavenou na 1 % a na dalších zasedáních plánuje zvyšovat sazbu o 0,25 %.

Japonská centrální banka na rozdíl od všech ostatních udržuje extrémně uvolněnou měnovou politiku. Přestože je v tomto období japonský jen nejslabší za posledních dvacet let, BoJ na tomto svém postoji nemíní nic měnit a tento stav jí vyhovuje, protože Japonsko se po velmi dlouhé době může dočkat alespoň nějaké inflace.

Tento nepoměr ve prospěch amerického dolaru však nemusí mít vliv pouze na evropskou a japonskou měnu, ale také na ekonomiky mnoha rozvíjejících se zemí. Úprk investorů do dolaru totiž může znamenat výprodej a znehodnocení měn, odliv kapitálu z těchto rozvíjejících se zemí a následný útlum ekonomické aktivity a snížení poptávky.

Centrální banky jsou jedním z nejdůležitějších hráčů na finančních trzích. Tyto instituce doslova ovlivňují fungování finančních trhů a hodnotu měn svými intervencemi, a proto by jejich kroky měli investoři a tradeři na forexu velmi bedlivě sledovat.