Ekonomický kalendář – jak maloobchodní tržby reflektují ekonomickou aktivitu?

Maloobchodní tržby patří mezi nejsledovanější data v ekonomickém kalendáři. Jejich význam pro rozhodování centrálních bank o úrokových sazbách roste s tím, jak chování spotřebitelů ovlivňuje rostoucí inflace.

Maloobchodní tržby představují odhad celkových tržeb v maloobchodních prodejnách v USA (podobné je to i v jiných zemích, ale v tom článku budeme mluvit především o maloobchodních tržbách v největší ekonomice světa). Jde o hlavní ukazatel spotřebitelských výdajů tvořících hlavní část ekonomické aktivity v zemi, takže jde o důležitý ukazatel zdraví ekonomiky. Jádrové maloobchodní tržby vynechávají údaje o prodejích automobilů, které jsou poměrně volatilní a mají tendenci zkreslovat výsledná čísla.

Čísla vychází z účetních dokladů, které poskytuje 5 500 náhodně vybraných maloobchodních provozoven různých velikostí, rozdělených podle typu obchodníka, nikoli podle typu zboží. Patří sem maloobchodní prodejny, prodejny potravin a nepotravinářského zboží, prodejny se smíšeným zbožím, prodejny elektroniky a domácích spotřebičů, prodejny oděvů a oděvních doplňků, prodejny zdravotní a osobní péče, prodejny nábytku, obchodní domy, prodejny nápojů, prodejny elektroniky apod. Po shromáždění údajů pak Úřad pro sčítání (Census Bureau) publikuje přibližnou sumu, kterou spotřebitelé utratili v průběhu předešlého měsíce.

Zpráva o maloobchodních tržbách je uváděna v nominálních hodnotách v milionech dolarů i jako procentuální změna oproti předchozím měsícům. Je publikována jednou za měsíc, s asi dvoutýdenním zpožděním, a zobrazuje meziměsíční (ta je více sledovaná, protože vyjadřuje aktuální změny v ekonomice) a meziroční změnu (která zohledňuje sezónní vlivy).

Data nejsou očištěna o inflaci, což může být nevýhoda ve sledování některých volatilních odvětví, jako jsou energie. Nicméně jsou data upravována o sezónní vlivy, berou v úvahu svátky, kdy výdaje spotřebitelů na krátkou dobu rychle vzrostou (například Vánoce představují až 20 % všech maloobchodních prodejů), a také počet pracovních dnů v jednotlivých měsících.

Důležitý údaj, v němž chybí služby

Investorům a traderům tyto údaje poskytují důležitý náhled do chování spotřebitelů a informace o tom, za které výrobky a komodity spotřebitelé v daném období nejvíce utrácejí. Někteří ekonomové považují za největší nevýhodu údajů o maloobchodních tržbách skutečnost, že report bere v úvahu pouze služby spojené s přímým prodejem zboží a nebere v úvahu tržby za služby, jako jsou cestování, kultura, instalatérské práce nebo soukromá zdravotnická zařízení apod. Ty přitom představují poměrně velkou část ekonomiky USA.

Obecně se dá říct, že jakýkoli kladný údaj v procentuálním vyjádření znamená, že spotřebitelské výdaje v daném měsíci rostly, číslo nižší než nula pak znamená, že výdaje spotřebitelů klesly. Stejně jako u každého jiného údaje v makrokalendáři, i zde rozhoduje očekávání ekonomů a investorů. Maloobchodní tržby mohou být například ovlivněny špatným počasím, kdy čísla dočasně klesnou, s čím musí investoři počítat. Stejně tak může mít na maloobchodní tržby vliv zvýšení daní, kdy tržby rovněž na určitý čas zaznamenají pokles.

Růst tržeb = posilování měny

Vyšší než očekávaná aktuální čísla za předešlý měsíc znamenají, že růst spotřebitelských výdajů zrychluje vyšším tempem a ekonomická aktivita zrychluje. To by mělo být považováno za pozitivní informaci pro měnu dané země, protože s růstem ekonomické aktivity roste pravděpodobnost, že dojde k růstu úrokových sazeb. Nižší než očekávaná čísla jsou tak pro danou měnu považována za negativní.

Nic není tak jednoznačné

Ne vždy to však musí být tak jednoznačné, protože na fungování ekonomiky má vliv mnoho faktorů. Dobrým příkladem mohou být země, které jsou odkázané na dovoz spotřebitelského zboží, přičemž růst maloobchodních tržeb může znamenat větší poptávku po cizích měnách a tím pádem i pokles měny dané země. Také pokles průmyslové výroby v kombinaci s rychlým růstem maloobchodních tržeb může vést ke zvýšení importů do země, což má negativní vliv na obchodní bilanci státu, ale také na ceny, které mohou výrazněji vzrůst, což povede v budoucnu k poklesu maloobchodních tržeb a opět k oslabení měny.

Centrální bankéři v USA dnes při rozhodování o úrokových sazbách berou v úvahu kromě inflace také výdaji na osobní spotřebu (personal consumption expenditures, PCE), které představují více než dvě třetiny HDP. Maloobchodní tržby, které představují přibližně polovinu celkových spotřebitelských výdajů, jim tak mohou poskytnout důležitý údaj o pravděpodobném růstu PCE v současném i následujícím čtvrtletí. A následně tak mohou investoři a obchodníci lépe předvídat, jaké kroky podnikne centrální banka v boji s inflací a jak ochotně bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb.