Čtvrt století od internetové bubliny. Poučili jsme se?

Když 10.března 2000 uzavřel index Nasdaq Composite na úrovni 5 048,62 bodu, málokdo čekal, že se na tuto úroveň opět dostane až po dlouhých patnácti letech. Ten den totiž znamenal vrchol technologické bubliny, po níž následoval jeden z největších propadů v historii akciových trhů v USA.

Rychlý růst cen vybraných technologických akcií začíná některým analytikům připomínat situaci z přelomu let 1999 a 2000, kdy vrcholila internetová horečka, jenž nakonec vyústila v prasknutí internetové bubliny a výraznému propadu akciových trhů, na čele s technologickým indexem Nasdaq Composite. Ten své maximum před prasknutím bubliny zaznamenal přesně před 25 lety, 10 března 2000.

K prasknutí internetové bubliny přispělo několik faktorů, mezi něž patřilo rozšíření internetu, dostupnost investičního kapitálu, ochota investovat do společností, které nevykazovaly žádný zisk a zároveň nebývale dlouhý ekonomický růst, který vedl ekonomy k přesvědčení o nové ekonomice, v níž není prostor pro recese.

Jak a proč bublina vznikla

Podmínky pro vznik internetové bubliny se začaly formovat začátkem devadesátých let minulého století, když se poměrně rychle začal rozšiřovat internet, který už tak nebyl jen doménou vědeckých pracovníků, ale mělo k němu přístup stále více domácností. V roce 1996 se podle Ministerstva obchodu v USA mělo používání internetu každé tři měsíce zdvojnásobit, takže po roce 2000 už měly obchody na internetu dosahovat obejmu ve stovkách miliard dolarů. Bohužel, ve skutečnosti se používání internetu zdvojnásobovalo možná jednou ročně, ale investice do sítí a infrastruktury odpovídaly mnohem rychlejšímu rozvoji internetu.

Rychlému rozvoji nahrávaly také ekonomické podmínky. Po poslední krátké recesi na začátku devadesátých let ekonomický růst v polovině devadesátých let hodně zrychloval a ekonomika se měnila z průmyslové a technologickou. Produktivita práce rychle rostla, nezaměstnanost byla nízká a inflace klesala. Koncem devadesátých let se stále častěji objevovaly spekulace o tom, že žijeme v „nové ekonomice“. Rozvoj technologií, které měly mít na ekonomický růst pozitivní vliv, měl zajistit stálý růst bez recesí. Investicím pomáhaly také nízké úroková sazby a snížení daně z kapitálových zisků z 28 % na 20 %.

Irrational exuberance

Za počátek internetové bubliny se obecně považuje srpen 1995, kdy společnost Netscape Communications realizovala IPO svých akcií, přičemž ceny akcie vzrostla v průběhu prvního dne z počáteční hodnoty 28 dolarů až na 75 dolarů a uzavřela na ceně 58,25 dolaru. Na možnost vytvoření bubliny na trhu přitom už koncem roku 1996 upozorňoval tehdejší šéf centrální banky USA Alan Greenspan v projevu na American Enterprise Institute, kdy použil dnes už legendární výrok o „iracionální nevázanosti“ (irrational exuberance). I přes pokles trhů na druhý den po konferenci byl však růst pouze na začátku.

V následujících letech se s investicemi do technologických společností doslova roztrhl pytel a kdo neměl peníze v technologiích, jako by nebyl. Prakticky jakákoli firma, která měla něco společného s internetem, mněla zaručené, že zájem o její akcie bude velký. Přestože většina z nich teprve začínala, investoři nehleděli na fundamenty a finanční zdraví firem, ale hlavně na to, kolik nových zákazníků bude firma získávat v budoucnu.

Firmy negenerovaly zisk, takže potřebovaly investice a vstup na burzu pro ně byl často ideálním způsobem, jak získat prostředky. Většinu nových IPO na amerických trzích před rokem 1999  představovaly internetové společnosti, a jen v prvním čtvrtletí roku 2000, kdy už byla bublina na svém maximu, jich přibylo na trhu 91. Bezmála 40 % venture kapitálu v té době směřovalo právě do internetových společností.

Stovky procent ročně

Internetová horečka kulminovala v roce 1999, to dobou už však byla situace na trzích z dnešního pohledu skutečně alarmující a hodně ekonomů a analytiků už varovalo před možnou bublinou. Akcie společnosti Qualcomm za jeden rok posílily o 2 619 %, přičemž zhodnocení nad 900 % v tom roce zaznamenalo až 20 velkých firem. Společnost VA Linux Systems v prosinci 1999 uvedla své akcie na trzích za cenu 30 dolarů za akcii, přičemž v průběhu prvního dne se cena vyšplhala až na úroveň 299 dolarů, a nakonec uzavřela se ziskem 698 % za den na ceně 239 dolarů za akcii. Je sice pravdou, že dvě uvedené společnosti existují dodnes, ale většina firem, které generovaly svým akcionářům neuvěřitelné zisky, nakonec skončila v zapomnění.

Růst cen akcií technologických firem vedl k rychlému posilování technologického indexu Nasdaq Composite, který se 10. března 2000 dostal na své intradenní maximum 5 132,52 bodu a nakonec uzavřel na hodnotě 5 048,62 bodu. Od začátku roku 1995 index vzrostl o více než 570 %. Jen za rok 1999 index přidal přes 85 %. Následný propad však byl stejně rychlý.

Začátek konce

Na začátku roku 2000 se rozhodl americký Fed na čele s Greenspanem poměrně výrazně zvýšit úrokovou sazbu, aby zabránil růstu inflace, což mělo na trhy a investice poměrně negativní dopad. Negativní náladu na trzích podpořilo také rozhodnutí soudu o tom, že společnost Microsoft se chová jako monopol v oblasti operačních systému a internetových prohlížečů a poškozuje tím konkurenci.

Další špatnou zprávou byla recese v Japonsku, která vyvolávala obavy z poklesu poptávky a poklesu výdělků zejména u technologických společností, jejichž silným trhem bylo právě Japonsko. Další špatnou zprávou pak byl krach plánu na sloučení firem eBay a Yahoo. Investoři si stále více začali uvědomovat, že velká část technologických firem není schopna realizovat zisky a v průběhu následujících měsíců došlo ke krachu několika velkých firem působících v tomto segmentu, jako Pets.com, Boo.com, Worldcom apod. Některé velké firmy, které dokázali generovat zisk, sice pokračovaly, ale cena jejich akcií v následujících měsících výrazně ztrácela.

Zpátky až za 15 let

Index Nasdaq tak dosáhl svého maxima 10. března 2000 na zmiňované hodnotě 5 048,62 bodu a pak nastal propad. Všechny výše zmíněné faktory postupně vedly k panickému výprodeji, z nichž se index Nasdaq nedokázal dlouho vzpamatovat a své dno dosáhl 10. října 2002, kdy se dostal na hodnotu 1 108,49 bodu. Ještě v květnu 2007 byl na poloviční hodnotě z března 2000 a jelikož v roce 2009 udeřila finanční krize, která znamenala další propad, zpátky na hodnotu z března 2000 se dostal až 23. dubna 2015, kdy uzavřel na hodnotě 5 056,06 bodu.

Většina z dnešních mladých traderů si propad indexu Nasdaq Composite z roku 2000 nejspíše nepamatuje, ale ti, co si toto období pamatují, mohou nalézat určité paralely s dnešním vývojem a růstem akcií firem působících v oblasti umělé inteligence. Velký boom kolem AI zatím nenutí investory nakupovat akcie bezcenných firem, které by se přiživovaly na investičním apetitu nezkušených investorů. Dávka trpělivosti, zejména v dnešní době, kdy možná obchodní válka (skutečné konflikty na Ukrajině a Blízkém východě ani nezmiňujeme) může na trzích způsobit bolehlav mnohým optimistům, je ale určitě na místě. Obchodujte bezpečně!