Proč je index DJIA mezi tradery tak oblíbený?

Index Dow Jones Industrial Average patří mezi nejstarší akciové indexy. Kritici mu často vyčítají malý počet titulů, subjektivní hodnocení při výběru titulů nebo také konstrukci a způsob výpočtu, ale přesto patří mezi tradery k nejoblíbenějším instrumentům. Co je na něm tak zajímavé?

Dow Jones Industrial Average je pravděpodobně nejznámějším akciovým indexem. Sleduje vývoj 30 veřejně obchodovaných společností v USA, které patří mezi nejvýznamnější ve svých oborech. I přes mnoho svých nedostatků patří i dnes mezi nejsledovanější indexy a mezi investory a tradery je velmi oblíbený.

Akciový index DJIA vznikl už 26. května 1896, protože jeho zakladatelé, Charles Henry Dow a Edward Davis Jones považovali akciový trh za ideální barometr ekonomiky. Dění v ekonomice přitom nejvíce ovlivňovaly průmysl a železnice, díky čemuž vznikly dva nejstarší akciové indexy na trhu, dnes nazývané Dow Jones Transportation Average a Dow Jones Industrial Average.

To, že patří DJIA v současné době mezi investory a tradery stále k nejoblíbenějším instrumentům, lze přičítat faktu, že americkým akciím se dlouhodobě výjimečně daří a hlavní indexy jsou, i přes letní výprodeje, na dlouhodobých maximech. Letos již index DJIA překonal své historické maximum 24krát a v květnu se poprvé v historii dostal přes hladinu 40 000 bodů (v červenci 2024 pak překonal už i hranici 41 000 bodů).

Zajímavost:
DJIA je považován za nejstarší akciový index, ale není to pravda. Už 3. července 1884 se na stránkách Customers' Afternoon Letter poprvé objevil akciový průměr, který sledoval vývoj cen 11 akciových titulů, z nichž 9 bylo železničních společností. Tento index se stal předchůdcem indexu Dow Jones Railroad Average (v roce 1970 byl přejmenován na Dow Jones Transportation Average).

Věčná kritika

Samotný index Dow Jones je však mnoha investory a ekonomy dlouhodobě kritizován. Nejčastěji je kritizován počet titulů v indexu, konstrukce, způsob výpočtu nebo rozhodování o jednotlivých titulech v indexu. Index DJIA je všeobecně považován za nástroj sdružující největší společnosti obchodované na amerických burzách, skutečnost je však poněkud jiná. O složení indexu od jeho založení rozhodovali lidé z Wall Street Journal, od roku 2012 však správa indexu spadá pod společnost S&P Dow Jones Indices, která patří S&P Global Inc. Rozhodování o složení indexu tak nemusí být dostatečně objektivní.

Mnoho investorů by rádo vidělo v indexu tituly jako Nvidia, Facebook (Meta), Google (Alphabet) nebo Tesla, ty ale budou mít s přijetím do indexu problém. Omezením pro vstup do indexu může být cena jejich akcií, druhým důvodem může být také poměrně rychlý růst akcií, který by hodnotu indexu poměrně výrazně deformoval.

Dalším faktorem může být skutečnost, že jde o poměrně koncentrovaný index s malým počtem titulů. Tato jeho další hojně kritizovaná nevýhoda komplikuje jeho sektorovou rozmanitost. V indexu je v současnosti šest technologických titulů a zařazení další firmy v tomto oboru je tedy málo pravděpodobné.

Zajímavost:
I když má index v názvu průmysl, společnosti z tohoto sektoru dnes představují jen 14 % v sektorové alokaci indexu. V DJIA jsou zastoupeny všechny sektory kromě dopravy a veřejných služeb. Největší podíly (k 31.07.2024) mají Finanční sektor (23,4 %), Zdravotnictví (19 %) a IT (18,8 %).

Změny nejsou časté

Vzhledem ke konstrukci a kvůli zachování kontinuity nedochází ke změnám v indexu velmi často. Od vzniku indexu v roce 1896 došlo pouze k 58 změnám ve složení indexu. Zatím poslední společností, která přibyla do indexu DJIA, je firma Amazon. Ta se součástí indexu stala 26. února 2024, když nahradila společnost Walgreens Boots Alliance.

Zajímavost:
Firma Walgreens Boots Alliance mimochodem 26. června 2018 nahradila společnost General Electric, jenž byla poslední firmou, která byla součástí původního indexu a po dvou krátkých „přestávkách“ byla součástí indexu trvale od roku 1907. Nejkratší dobu byla součástí indexu DJIA firma Raytheon Technologies, která v něm vydržela méně než 5 měsíců (od 6. dubna 2020 do 31. srpna 2020).

Největšího počtu změn se index dočkal hned v prvním roce své existence, kdy se za sedm měsíců změnila báze indexu čtyřikrát. Jiným extrémem je období mezi lety 1939 a 1976, kdy došlo ke změně indexu také čtyřikrát. Nejdelším obdobím beze změny složení indexu byl interval mezi 14. březnem 1939 a 3. červencem 1956.

Vliv ceny akcií

Velká kritika směřuje k tomu, že na rozdíl od většiny moderních indexů jde o cenově vážený index. To znamená, že hodnotu indexu a váhu jednotlivých titulů v indexu tak neovlivňuje velikost firmy, nebo její vliv na ekonomiku, ale cena akcie.

Společně s váhou indexu je problémem také způsobu výpočtu indexu. V době vzniku šlo o klasický průměr, jehož hodnota vznikla sečtením ceny akcií jednotlivých titulů a následným vydělením je počtem titulů v indexu, dnes tomu tak už není. Už v době, kdy se index rozšířil na 30 titulů (1. října 1928) byl zaveden dělitel (součet cen akcií se nedělí jejich počtem, ale právě dělitelem), který omezuje vliv dělení, výměny akcií, nových emisí, případně změny báze indexu.

Počáteční hodnota dělitele byla stanovena na 16,67, po změnách nebo rozdělení a štěpení akcií však postupně dochází k jeho snižování. Od roku 1986 je dělitel menší než 1 a po poslední změně ve složení indexu byla jeho hodnota stanovena na 0.15265312230608.

Zajímavost:
Skutečnost, že dělitel je menší než jedna, vede k tomu, že součet cen akcií je menší než hodnota indexu. Pohyb ceny jedné akcie o jeden dolar pak znamená pohyb indexu o 6,55 bodu (1: 0.15265312230608) a v době, kdy byla oficiální hodnota indexu 20 000 bodů, reálná hodnota bez dělitele by byla 2920,43 bodu.

Nedokonalý, ale stále platný a oblíbený

Přes všechnu kritiku a nedokonalosti indexu DJIA je tento ukazatel mezi investory i tradery stále velmi oblíbený. Nejde pouze o to, že akciovému trhu se dnes výjimečně daří. DJIA si i přes svou koncentrovanost stále udržuje jakousi auru něčeho výjimečného. Tituly v něm zastoupené jsou považovány za lídry ve svém oboru, takže investoři díky tomu investují do exkluzivní společnosti firem s dlouhodobou historií trvale stabilních zisků a výjimečným postavením na akciovém trhu.

Pro mnoho investorů je výhodou také fakt, že nejde o příliš široké portfolio, které někdy může být na škodu. I známý investor Warren Buffett, kdysi řekl, že kdo si koupí od každé akcie pár kusů, nemá portfolio, ale zoo. Mít v jednom indexu 30 silných titulů, které mohou být méně náchylné na výkyvy na trzích v případě krizí nebo medvědích trhů zkrátka může být někdy výhodou.

Do indexu DJIA je možné investovat prostřednictvím několika produktů různých typů, od fondů a ETF přes furures až po CFD, které mají k dispozici pod zkratkou US20.cash také klienti FTMO. I mezi nimi jde o stále oblíbený produkt, mezi indexovými nástroji jde dokonce o nejvíce obchodovaný nástroj, přičemž celkově jej převyšuje pouze zlato. Obchodujte bezpečně!

Několik zajímavých faktů o indexu DJIA:

Počáteční hodnota indexu DJIA 26. 5. 1896 byla 40,94 bodu. V prvních dvou měsících se však index propadl na své historické minimum 28,48 bodu, které zaznamenal 8. srpna 1896.

Hodnoty 100 bodů dosáhl index poprvé 12. ledna 1906, kdy uzavíral na 100,25 bodu.

Za období mezi 30. červencem a 12. prosincem 1914 nejsou k dispozici žádná data pro index DJIA, protože obchodování na Newyorské bylo burze pozastaveno kvůli strachu z možného propadu na trzích kvůli vypuknutí 1. světové války. Od 4. října 1916 byl ve Wall Street Journalu publikován aktualizovaný index čítající 20 titulů, z nichž 12 bylo nových a 8 patřilo do původní sestavy čítající 12 titulů. Z důvodu zachování kontinuity byla data v novém indexu dopočítána až po zmiňované datum 12. prosince 1914. V období mezi 12. prosincem 1914 a 4. říjnem 1916 tak existují dvě sady dat pro index DJIA, přičemž hodnota původního indexu s 12 tituly byla asi o 36 % vyšší. Mnoho databází tak upravilo původní data zpětně kvůli zachování kontinuity.

Nejvyšší roční procentuální přírůstek index zaznamenal v roce 1915, kdy posílil o 81,66 %.

V roce 1931 index zaznamenal největší roční procentuální ztrátu (52,67 %).

Nejdelší období mezi maximální zavírací cenou před krizí a následnou novou hodnotou rekordu trvalo více než 25 let. Maximální zavírací cena ze 3. září 1929 (381,17 bodu) byla překonána až 23. listopadu 1954 (382,74 bodu).

K tomu, aby index překonal 1 000 bodů, potřeboval index téměř 70 let, kdy na tuto hodnotu dosáhl v rámci obchodování 18. ledna 1966. K uzavření nad 1 000 body však došlo až o dalších bezmála sedm let, 14. listopadu 1972. Nejkratší dobu trvalo překonání milénia mezi 32 000 a 33 000 body, kdy k tomu index potřeboval pouze 5 obchodních dnů (mezi 10. březnem 2021 a 17. březnem 2021).

Na hodnotě 5 000 bodů uzavíral index poprvé 21. listopadu 1995 (5 023,55 bodu ).

Na hodnotě 10 000 bodů uzavřel index poprvé 29. března 1999 (10 006,78 bodu).

Na hodnotě 20 000 bodů uzavřel index poprvé 25. ledna 2017 (20 068,51 bodu).

Na hodnotě 30 000 bodů uzavřel index poprvé 24. listopadu 2020 (30 046,24 bodu).

Na hodnotě 40 000 bodů uzavřel index poprvé 17. května 2024 (40 03,59 bodu).