Poznejte svou osobnost a staňte se lepším traderem

Chováte se při tradingu jako dospělý, rodič, nebo dítě? Jak nám může pomoci znalost jednotlivých stavů našeho ega k tomu, abychom při tradingu mohli dosahovat lepších výsledků? Poznejte sami sebe a staňte se lepším obchodníkem.

Ve druhé části našeho seriálu, v němž rozebíráme psychologii tradingu z našeho kurzu tradingové psychologie, se podíváme na teorii osobnosti, jak ji definuje transakční analýza. Hlavním cílem dnešní části je zjistit, jak díky poznání a pochopení různých stavů naší mysli můžeme dospět k efektivnějšímu a vyváženějšímu přístupu k tradingu.

Poznejte sami sebe

Poté, co jsme si v minulé části rozebrali uvědomění a jeho význam pro úspěch v tradingu, dnes se podíváme na to, jak nám ve zlepšování našich dovedností může pomoci poznání naší vlastní osobnosti. Protože jak sám kouč Michal na úvod této lekce říká, když chceme na něčem pracovat, je potřeba o tom nejprve něco vědět.

Když tedy chceme poznat svou vlastní osobnost, musíme si ujasnit, jak vlastně osobnost charakterizovat. A jelikož každý z nás je svým vlastním psychologem a teorií o psychologii existuje skutečně mnoho, vybereme si jednu, která může být snadno pochopitelná pro všechny. Jde o systém vytvořen Ericem Bernem, který jmenuje Transakční analýza. Jde o poměrně jednoduchý přístup s jasně stanovenou terminologií, který v hodnocení osobnosti vychází ze tří odlišných složek osobnosti (stavů ega), kterými jsou Rodič, Dospělý a Dítě.

Rodič, dospělý a dítě

V našem životě se pak neustále „přepínáme“ mezi těmito třemi stavy našeho ega. Když jsme v rodičovském stavu, myslíme a chováme se tak, jak se chovali naši rodiče, prarodiče, strýcové, nebo také například jako naši učitelé. Zcela nevědomě tak kopírujeme chování lidí, kteří na nás měli v minulosti nějaký vliv.

Když jsme ve stavu dítěte, chováme se a myslíme jako v dětství, přičemž i do tohoto stavu se dostáváme zcela podvědomě. Když se pak chováme, myslíme a cítíme v kontextu současnosti, přičemž to děláme vědomě, jsme ve stavu dospělého.

Dobrým příkladem je řízení auta. Sledujeme silnici, kontrolujeme rychlost a rozhlížíme se kolem sebe, protože se blížíme ke křižovatce se semaforem. Plně se zde soustředíme, protože jsme ve stavu dospělého. Projíždíme křižovatku a jedno auto nezastaví na červenou a málem nás srazí. Automaticky a nevědomky se přepneme do stavu rodiče a začneme na řidiče křičet a dělat různá gesta. Pár minut nato si pak vzpomeneme na úkol v práci, na který jsme zapomněli a začneme panikařit a vymýšlet co možná nejlepší výmluvu, které šéf uvěří. Nevědomky jsme se přepnuli do stavu dítěte.

Jak je vidět, mezi jednotlivými stavy přepínáme poměrně automaticky, což je úplně normální, stejně jako skutečnost, že všechny tyto stavy by měly být v rovnováze a je k tomu potřeba určité úrovně psychologické flexibility. Zároveň si díky tomu, jak se chováme, myslíme a cítíme, můžeme uvědomovat, ve kterém stavu ega se právě nacházíme.

Jak naše ego reaguje na grafy

Podobně jako při řízení auta, i v tradingu se naše stavy rychle mění. Když otevřeme platformu, díváme se na graf, čekáme že se cena dostane na předem stanovenou cenu vstupu a jsme v pohodě. To je stav dospělého.

Když se cena přiblíží ke stanovené ceně, ale těsně před jejím dosažením se otočí a vydá se požadovaným směrem bez toho, abychom stihli realizovat obchod, začneme pochybovat o svém vstupu, přemýšlet nad možnými zisky, které nevyděláme, a nakonec otevřeme pozici na mnohem horší hladině, než jsme původně plánovali. Jsme ve stavu dítěte.

Jelikož jsme otevřeli na horší ceně, bude i Stop Loss jinde než původně. Cena se pak opět obrátí, hitne náš Stop Loss a zároveň cenu, na níž jsme chtěli otevřít původní pozici a opět se obrátí a dostane se až na hladinu, kde by měl být původní Take Profit, jenomže my už jsme dávno mimo se ztrátou. Začneme si to vyčítat, vzpomeneme si na všechny podobné obchody z minulosti a litovat další chyby. Jsme ve stavu rodiče.

Buďme dospělí

Stav dospělého je tedy evidentně nejlepší, protože v tomto stavu se soustředíme na to, co se děje. Obchodujeme to, co vidíme, ne to, co bychom chtěli vidět, jsme schopni objektivně hodnotit, co se na trzích děje a přijímáme zodpovědnost za své jednání. V tomto stavu jsme schopni se poučit z chyb, protože si je uvědomujeme, bereme je jako důležitou informaci a snažíme se je v budoucnu eliminovat.

Ve stavu dítěte jsme kreativnější, zkoušíme nové nápady, ale zároveň nechceme propásnout příležitosti, jsme ochotni více riskovat a nechceme se podřizovat pravidlům. V tomto stavu se necháváme více ovládnout emocemi, z čehož jasně plyne, že pro obchodování to není dobré, protože se nechováme jako profesionálové.

Stejně tak u sebe můžeme aplikovat stav rodiče. Většinou se tak děje po provedení určitých akcií ve stavu dítěte, za což se pak sami kritizujeme. Nejde však o konstruktivní přístup, naopak to vede ke zbytečnému emocionálnímu vypětí, protože realizovanou ztrátu už nelze vrátit zpět.

Pokládání správných otázek

Na to abychom poznali, ve kterém stavu se nacházíme, můžeme využít právě uvědomění, o němž jsme psali minule. Protože pokud se sami sebe ptáme, jak se cítíme, na co myslíme a co právě děláme, dostáváme se do dospělého stavu, v němž se nachází právě uvědomění. Takže pokaždé, když se do tohoto stavu dostaneme, můžeme si vybrat, jestli se vrátíme do stavu dítěte nebo rodiče.

Je to o pokládání správných otázek, které mohou být pro každého jiné. Pro začátek je dobré se ptát na základy, jako například na to, na co právě myslíme, přičemž odpověď nám může poskytnout mnoho informací o stavu našeho ega.

Když myslíme na možný budoucí profit, asi jsme ve stavu dítěte. Když myslíme na hloupou chybu, díky níž skončil potenciálně ziskový obchod ve ztrátě, jsme ve stavu rodiče. A pokaždé, když zjistíme, že jsme nebyli ve stavu dospělého, je to příležitost, jak tento vzorec porušit. Jelikož při každé otázce zpochybňujeme určitou část našeho uvědomění, tzn. myšlení, cítění a chování, okruh otázek může být poměrně široký:

• Jak se právě teď cítím?
• Pokud bude tento obchod ztrátový, jak na něj budu reagovat?
• Co budu dělat potom?
• Jaké jsou důvody pro uzavření tohoto obchodu?
• Jak reaguje moje tělo?
• Jaký byl můj poslední obchod?
• Jak to může ovlivnit můj současný psychický stav?

Je už zcela na nás, na co se sami sebe budeme ptát, protože fantazii se meze nekladou a na každého funguje něco jiného. Držíme vám palce, obchodujte bezpečně.