Jak prezidentské volby v USA ovlivní finanční trhy?

Prezidentské volby v USA patří mezi celosvětově velmi sledované události, tento rok je však v mnoha ohledech hodně specifický a budí mnohem více pozornosti po celém světě, než je běžné. Jak může výsledek voleb v USA ovlivnit dění na finančních trzích?

USA stále patří mezi největší ekonomiky světa a jde o velmoc, která má poměrně výrazný vliv na dění na finančních trzích (a nejenom na nich) po celém světě. Prezidentské volby každé čtyři roky představují velmi specifickou událost, jenž přitahuje pozornost všech investorů. Tento rok je navíc kampaň extrémně vyhrocená emocemi a míra dezinformaci a útoků obou stran na své protivníky je neúměrně vysoká. Je přitom možné, že definitivní výsledky se, podobně jako v minulých volbách v roce 2020, dozvíme se značným zpožděním.

Každopádně to, jak dopadnou volby není v našich rukou, takže to necháme na voliče a podíváme se spíš na to, jak by mohly výsledky voleb ovlivnit dění na finančních trzích a jak to vypadalo v minulosti. Zároveň je nutné mít na paměti, že volby nejsou jediným, a dokonce ani nijak silným faktorem, který má dlouhodobý vliv na dění na finančních trzích. Celkově se má za to, že vliv politiky a voleb je mnohem silnější v rozvíjejících se ekonomikách. Historické záznamy a průměrné výsledky musíme brát s rezervou a je potřeba je dávat do kontextu doby.

Co můžeme čekat

Kromě volby samotného prezidenta proběhnou i jiné federální, státní a místní volby, a také volby do Sněmovny reprezentantů a Senátu. Do Sněmovny se volí 435 reprezentantů každé dva roky a stejně tak se volí každé dva roky třetina senátorů (letos tedy 34). Je totiž nutné si uvědomit, že i když má prezident silné slovo, velmi důležitá je také podpora ze strany Senátu a Sněmovny reprezentantů. Ta totiž rozhoduje o tom, jestli se podaří prosazovat zákony a inciativy, o nichž prezidentští kandidáti tak rádi mluví před volbami. V současnosti mají ve Sněmovně těsnou většinu republikáni a v Senátu zase mají většinu demokraté, kterým pomáhají hlasy nezávislých senátorů a možnost viceprezidentky Harrisové rozhodnout v případě nerovnosti hlasů.

Volí se samozřejmě ve všech státech (přičemž každý má jiný počet tzv. volitelů), ale vzhledem k systému voleb v USA a historickým a demografickým trendům se počítá s tím, že výsledky v některých státech jsou „prakticky jisté“ a rozhodovat budou tzv. „swing states“ (Wisconsin, Michigan a Pensylvánie, Severní Karolína, Nevada, Arizona a Georgie), kde mohou zvítězit oba kandidáti. Společně s výsledky voleb do Senátu a Sněmovny pak může nastat několik scénářů, které mohou mít různý vliv na směřování ekonomiky USA, a také vnímání investorů na finančních trzích.

Modrá nebo červená vlna?

Extrémním případům, kdy vyhraje volby kandidát strany, která ovládne obě komory Kongresu USA jsou málo pravděpodobné. Modrá vlna znamená, že Kamala Harris se stane prezidentem a demokraté ovládnou Senát i Sněmovnu, červená vlna zase bude znamenat, že prezidentem bude Donald Trump a obě komory Kongresu ovládnou republikáni. Mnohem pravděpodobněji však dojde k tomu, že Kongres bude rozdělen, nebo že zkrátka bude mít v Kongresu většina strana, jejíž kandidát prohrál. V současnosti se dávají věší šance k tomu, že Senát by mohli získat republikáni a demokraté dělají všechno pro to, aby získali Sněmovnu.

Co na to trhy?

Je zajímavé, že i když se kandidáti jeví jako hodně rozdílní v mnoha odvětvích ekonomiky a politiky, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi oběma kandidáty v mnoha oblastech poměrně malé. Například ve fiskální politice bude v případě vítězství obou kandidátů pokračovat ve zvyšování vládních výdajů, rozdíly však panují v daňové politice, kde Trump například slibuje další snižování daní pro firmy (z 21 % na 20 %), zatímco Harrisová chce zvýšit daně z příjmu právnických osob na 28 %. Poměrně malé rozdíly panují také v celní politice, kdy se nedá očekávat návrat k politice volného obchodu, přičemž Trump by nejspíše současná cla zvýšil, zejména u obchodu s Čínou. Na první pohled velké rozdíly panují v oblastech jako je zdravotní péče, imigrace, zahraniční politika, nebo životní prostředí, tato témata ale na trhy nemají velký vliv. Velký vliv tak může mít na trhy regulace, kdy zejména u Trumpa nejspíše vsadí na plošnou deregulaci v mnoha odvětvích.

Všeobecně se tak očekává, že vítězství Trumpa ve volbách bude mít okamžitý pozitivní vliv na akciové trhy, a to i v případě že by byl kongres rozdělen nebo demokratům podařilo ovládnout obě komory Kongresu. Vzhledem k tomu, jak se daří akciovým trhům v období vládnutí prezidenta Bidena se však dá očekávat, že ani zvolení Harrisové by nemuselo vést vysloveně k výprodejům, šance na pokles trhů je však větší. Z pohledu jednotlivých sektorů se dá očekávat, že energetický sektor by těžil z vítězství Trumpa a vítězství Harrisové mu nejspíše pozitivní body nepřinese, stejně jako například sektoru zdravotnictví. Vzhledem k postoji k regulaci může vítězství Trumpa pomoci také například bankovnímu sektoru. Rovněž americkému dolaru by nejspíše nejvíce pomohlo vítězství Donalda Trumpa, nejhorším scénářem by pak byla nejistota spojená s tím, kdyby Kongresu vládla jedna strana a Bílému domu druhá.

Co nám říká historie

Všeobecně se má za to, že akciové trhy po volbách rostou a je jedno, jestli vyhraje demokratický nebo republikánský kandidát. Vzhledem k tomu, že na trzích vládne před volbami nejistota z toho, co se bude po volbách dít, zvýšená volatilita se objevuje na trzích před samotnými volbami, ale po samotných volbách trhy většinou rostly o jedno až dvě procenta, což je dost.

Podle dat stratégů z Fidelity zaznamenaly americké akcie rok před volbami (12měsíční období od konce listopadu do konce listopadu) od roku 1950 průměrný zisk 9,1 %, což ale není velké překvapení vzhledem k tomu, že americké akciové trhy dlouhodobě rostou. Podle obrázku níže je však také vidět, že rozptyl výsledků je největší v porovnání s ostatními roky prezidentského cyklu v USA, což podporuje možnou nejistotu a volatilitu (i když tento rok se volatilita moc neprojevovala).

Zdroj: Fidelity

Další graf od Fidelity pak ukazuje to, co jsme zmiňovali, že samotné trhy nezajímá, kdo je prezidentem, podobně se jim daří pod republikány i demokraty. Překvapivé je spíše to, že nejvíce se dařilo akciím, když byl Kongres rozdělen.

Zdroj: Fidelity

Historickou zajímavostí je, že v letech po volbách se akciím dařilo mnohem více v případech, kdy byl opětovně zvolen prezident ze stejné strany. Souvisí to pravděpodobně s tím, že v ekonomice ani politice nedochází k velkým změnám a vývoj na trzích i v ekonomice je tak předvídatelnější.

Zdroj: Duncan Financial Group

Co všechno si z těchto informací vzít? Investoři do akcií by se měli (a to bez ohledu na to, jestli je volební rok) soustředit na dlouhodobé cíle a neřešit časování trhu na základě volebních výsledků. trhy mohou zažívat volatilitu, ta by ale neměla být překážkou k dlouhodobým výnosům. Krátkodobí obchodníci naopak mohou využít volatilitu na trzích, měli by však k tomu přizpůsobit svou strategii výstupů resp. money management a své Stop Lossy, aby kvůli honbě za zisky zbytečně nepřišli o svůj tradingový účet. Obchodujte bezpečně.