{"id":414662,"date":"2021-08-27T10:29:44","date_gmt":"2021-08-27T08:29:44","guid":{"rendered":"https:\/\/ftmo.com\/?p=414662"},"modified":"2024-12-13T11:24:59","modified_gmt":"2024-12-13T10:24:59","slug":"historie-penez-a-vznik-forexu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/ftmo.com\/cs\/historie-penez-a-vznik-forexu\/","title":{"rendered":"Historie pen\u011bz a vznik forexu"},"content":{"rendered":"
Jak jsme se dostali od barterov\u00e9ho obchodu, p\u0159es mu\u0161le a mince z\u00a0drah\u00fdch kov\u016f a\u017e po pap\u00edrov\u00e9 pen\u00edze, dne\u0161n\u00ed ryze elektronick\u00e9 kryptom\u011bny a obchodov\u00e1n\u00ed p\u0159es internet? Kdy vlastn\u011b vznikl Forex a co k\u00a0tomu vedlo? To v\u0161e si p\u0159ipomeneme v\u00a0dne\u0161n\u00edm \u010dl\u00e1nku.<\/em><\/p>\n Pen\u00edze v podob\u011b, jako je zn\u00e1me dnes, maj\u00ed pom\u011brn\u011b kr\u00e1tkou historii, sm\u011bnn\u00fd obchod v\u0161ak existuje prakticky od doby, kdy lid\u00e9 za\u010dali m\u00edt pot\u0159ebu vym\u011b\u0148ovat vyroben\u00e9 nebo vyp\u011bstovan\u00e9 zbo\u017e\u00ed za n\u011bco jin\u00e9ho. Tento zp\u016fsob obchodu m\u016f\u017eeme datovat des\u00edtky tis\u00edc let do historie, podle historik\u016f n\u011bkdy do obdob\u00ed mlad\u00e9ho paleolitu.<\/p>\n V\u00fdm\u011bnn\u00fd obchod p\u0159etrv\u00e1val pom\u011brn\u011b dlouhou dobu, a\u017e do doby, kdy p\u0159estal b\u00fdt praktick\u00fd, proto\u017ee ne v\u017edy bylo jednoduch\u00e9 naj\u00edt vhodn\u00e9 zbo\u017e\u00ed na v\u00fdm\u011bnu. Dal\u0161\u00ed v\u00fdvojovou formou v\u00fdm\u011bnn\u00e9ho obchodu byly formy pen\u011bz, kter\u00e9 maj\u00ed od t\u011bch dne\u0161n\u00edch st\u00e1le pom\u011brn\u011b daleko, ale spole\u010dn\u00fdm znakem bylo to, \u017ee \u0161lo o v\u011bci nebo v\u00fdrobky, kter\u00e9 byly obecn\u011b \u017e\u00e1dan\u00e9 a m\u011bly tedy ve spole\u010dnosti n\u011bjakou sm\u011bnnou hodnotu. Mohlo j\u00edt o cokoli, od ko\u017ee\u0161in p\u0159es r\u016fzn\u00e9 zrniny nebo s\u016fl, a\u017e po pl\u00e1tno, tedy v\u011bci, kter\u00e9 byly samy o sob\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9. Pozd\u011bji se objevily sko\u0159\u00e1pky, resp. ulity mal\u00fdch m\u011bkk\u00fd\u0161\u016f, kter\u00e9 se roz\u0161\u00ed\u0159ily prakticky po cel\u00e9m sv\u011bt\u011b a jsou pova\u017eov\u00e1ny za jeden z nejd\u00e9le vyu\u017e\u00edvan\u00fdch druh\u016f platidel v historii.<\/p>\n I tento zp\u016fsob v\u0161ak narazil na sv\u00e9 limity, p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky r\u016fstu spole\u010dnosti a roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed obchodu, kdy vybran\u00e9 komoditn\u00ed formy platidel nem\u011bly sm\u011bnn\u00fd potenci\u00e1l mezi r\u016fzn\u00fdmi spole\u010dnostmi. V t\u00e9 dob\u011b se tak\u00e9 v\u00a0n\u011bkter\u00fdch oblastech uplat\u0148ovaly nam\u00edsto komoditn\u00edch platidel kovy (podle dostupnosti), proto\u017ee byly odoln\u00e9, p\u0159enosn\u00e9 a snadno d\u011bliteln\u00e9. Za p\u0159edch\u016fdce prvn\u00edch minc\u00ed m\u016f\u017eeme pova\u017eovat mezopot\u00e1msk\u00fd \u0161ekel, kter\u00fd reprezentoval jednotku hmotnosti, a z\u00e1rove\u0148 m\u011bny. V\u00a0\u010c\u00edn\u011b se pak objevily repliky sko\u0159\u00e1pek ulit z\u00a0bronzu, kter\u00e9 nahradily mal\u00e9 bronzov\u00e9 p\u0159edm\u011bty, jako d\u00fdky, r\u00fd\u010de apod. Z\u00a0hlediska prakti\u010dnosti v\u0161ak tyto p\u0159edm\u011bty nakonec nahradily platidla ve tvaru kruhu.<\/p>\n P\u0159edch\u016fdcem modern\u00edch minc\u00ed se v\u0161ak nakonec staly mince ra\u017eeny v\u00a0L\u00fddii, kter\u00e1 se rozprost\u00edrala na dne\u0161n\u00edm \u00fazem\u00ed Turecka. Prvn\u00ed mince, kter\u00e9 byly pova\u017eov\u00e1ny za ofici\u00e1ln\u00ed platidlo, poch\u00e1zej\u00ed z\u00a0let 650 a\u017e 600 p\u0159ed na\u0161\u00edm letopo\u010dtem. Byly ra\u017eeny ze sm\u011bsi zlata a st\u0159\u00edbra, byly na nich vyra\u017eeny symboly, kter\u00e9 slou\u017eily jako nomin\u00e1ln\u00ed hodnoty a m\u011bly standardizovanou hmotnost od 0,15 gramu a\u017e po 14 gram\u016f. Zp\u016fsob ra\u017eby se pak roz\u0161\u00ed\u0159il do ostatn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed sv\u011bta a k\u00a0jejich ra\u017eb\u011b se vyu\u017e\u00edvaly r\u016fzn\u00e9 druhy kov\u016f a jejich sm\u011bsi. Mo\u017enost kontroly ra\u017eby a jejich cirkulace v\u00a0t\u00e9 dob\u011b ud\u011blaly z\u00a0pen\u011bz n\u00e1stroj politick\u00e9 moci.<\/p>\n I kovov\u00e9 mince se po \u010dase uk\u00e1zaly jako nepraktick\u00e9, zejm\u00e9na v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b transportu v\u011bt\u0161\u00edho mno\u017estv\u00ed. V\u00a0\u010c\u00edn\u011b se prvn\u00ed pap\u00edrov\u00e9 pen\u00edze za\u010daly objevovat n\u011bkdy kolem sedm\u00e9ho stolet\u00ed. Prvn\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed ob\u011b\u017eivo ve form\u011b dluhopis\u016f bylo zavedeno a\u017e koncem 10 stolet\u00ed, i kdy\u017e jeho platnost byla omezena na ur\u010ditou dobu a jen na n\u011bkter\u00e9 regiony. Vl\u00e1da samoz\u0159ejm\u011b brzy pochopila ekonomickou v\u00fdhodu ti\u0161t\u011bn\u00fdch pen\u011bz a zajistila si monopol na jejich tisk. Tak jak je na dne\u0161n\u00edm dolaru v\u00fdrok \u201eIn God We Trust\u201c, tak bylo na \u010d\u00ednsk\u00fdch pap\u00edrov\u00fdch pen\u011bz\u00edch upozorn\u011bn\u00ed \u201eTi, kdo pad\u011blaj\u00ed, budou s\u0165ati\u201c.<\/p>\n Prvn\u00ed celost\u00e1tn\u011b platn\u00e9 bankovky kryt\u00e9 zlatem byly zavedeny ve druh\u00e9 polovin\u011b t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed. Marko Polo, kter\u00fd ve t\u0159in\u00e1ct\u00e9m stolet\u00ed nav\u0161t\u00edvil \u010c\u00ednu, a kter\u00fd pap\u00edrov\u00e9 pen\u00edze p\u0159edstavil v\u00a0Evrop\u011b, o st\u00e1tn\u00edm monopolu na pen\u00edze \u0159ekl, \u017ee \u201e\u010d\u00ednsk\u00fd c\u00edsa\u0159 vyd\u00e1v\u00e1 ro\u010dn\u011b tolik bankovek, \u017ee by si mohl koupit cel\u00fd poklad sv\u011bta, a\u010dkoli ho to nic nestoj\u00ed\u201c.<\/p>\n Ned\u016fv\u011bra v\u00a0pap\u00edrov\u00e9 pen\u00edze v\u00a0Evrop\u011b vedla k\u00a0tomu, \u017ee se zde roz\u0161\u00ed\u0159ily a\u017e o n\u011bkolik stovek let pozd\u011bji. Prvn\u00ed modern\u00ed bankovky v\u00a0Evrop\u011b za\u010dala tisknout p\u0159edch\u016fdkyn\u011b dne\u0161n\u00ed \u0161v\u00e9dsk\u00e9 centr\u00e1ln\u00ed banky Stockholms Banco v\u00a0roce 1661. Bankovky sice m\u011bly \u00fasp\u011bch, ale banka nakonec v\u00a0roce 1667 zbankrotovala, proto\u017ee je banka za\u010dala tisknout tolik, \u017ee je nedok\u00e1zala kr\u00fdt sv\u00fdmi aktivy.<\/p>\n Prvn\u00ed trvalou emisi bankovek v\u00a0Evrop\u011b zah\u00e1jila Bank of England. Ta byla zalo\u017eena v\u00a0roce 1694 s\u00a0c\u00edlem financovat v\u00e1lku proti Francii a v\u00a0roce 1695 za\u010dala vyd\u00e1vat bankovky. Standardizovan\u00e9 bankovky v\u00a0hodnot\u011b 20 a\u017e 1\u00a0000 liber v\u0161ak za\u010dala tisknout a\u017e v\u00a0roce 1745 a v\u00a0roce 1833 se staly bankovky leg\u00e1ln\u00edm platidlem. V\u00a0roce 1844 pak byl Bank of England p\u0159id\u011blen monopol na tisk bankovek zaji\u0161t\u011bn\u00fdch zlat\u00fdmi rezervami. I v\u00a0USA se bankovky nejd\u0159\u00edve tiskly k\u00a0financov\u00e1n\u00ed ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky v\u00a0roce 1861 a standardizovan\u00fd syst\u00e9m tisku pen\u011bz byl zaveden a\u017e v\u00a0roce 1869.<\/p>\nOd barteru k pen\u011bz\u016fm<\/h2>\n
<\/a><\/p>\n
Kovov\u00e9 mince jako katalyz\u00e1tor sv\u011btov\u00e9ho obchodu<\/h2>\n
Pap\u00edrov\u00e9 pen\u00edze z\u00a0\u010c\u00edny<\/h2>\n